…každý člověk má svou důstojnost
Baziliku svatého Kříže v Kežmarku proměnila tradiční gladiolová výzdoby. Mezi množstvím rozkvetlých mečíků, které svou vzpřímenou silou a elegancí symbolizují čest a vnitřní pevnost, vítal návštěvníky i „král“. Prostory gotické baziliky tak na chvíli propojily pomíjivou krásu květin s nadčasovým poselstvím o tom, jak důležité je vážit si jeden druhého a chránit lidskou důstojnost v nás i kolem nás.
Jedna z „královen“ byla nějaký čas v Estonsku. Teď se tam rozloučila a dorazila do Čech. Díky sestře Miladě provází setkání s biblickými tanci a pomáhá přemýšlet o vlastní důstojnosti i na mnoha místech u nás.
Královská návštěva na letním pobytu dětí v klášteře sester boromejek v Prachaticích. Čas společného smíchu, povídání, přemýšlení, dovádění i ztišení. Příležitost poděkovat Pánu a vzájemně si popřát vše dobré.
Král zavítal mezi nás do našeho společenství a společně jsme prožili farní den. Měli jsme příležitost slavit eucharistii, představit si projekt Královsky a potěšit se královou přítomností na zahradní slavnosti, kde se potkávají lidé „kostelní“ i „nekostelní“. Vlastnoručně vyrobené a ozdobené koruny jsme mohli věnovat komukoli, jehož důstojnost jsme si chtěli připomenout.
Nevím, jestli je „náš“ král extrovert nebo introvert, každopádně se na poslední chvíli odhodlal vyrazit na konferenci Charis. Tradiční charismatická konference se konala na Brněnském výstavišti od 8. do 12. července 2026 a zúčastnilo se jí několik tisíc lidí.
Král přijel už ve středu odpoledne a po zaregistrování spolu s dalšími účastníky se stal tak trochu součástí. Jeho přítomnost nám připomínala, že každý jeden z účastníků i pořadatelů je důležitý a vzácný, že máme svoji důstojnost každý tak, jak sem přicházíme. Konference byla plná milých setkání a rozhovorů, král vyvolával vyřčené i nevyřčené otázky a lákal k focení.
Knihu autorka představila v Třeboni. Má podtitul Abeceda pro rodiče, kteří přežili své dítě.Smrt dítěte je jednou z nejtěžších životních situací. Autorka až s bolestnou otevřeností sdílí své pocity a popisuje své zkušenosti. Úvahy o procesu truchlení přitom nenabízí jako souvislý příběh, ale jako „abecedu“ témat s nadějí, že v podobných situacích pomohou i druhým lidem nebo jejich blízkým.
Knihu lze objednat zde: https://petrinum.com/knihy-ostatni/1005-do-kridel-andelu-aneb-smrt-neni-monstrum-ria-kadlecova.html
Bohatý program pouti ke cti sv.Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích vhodně doplnil i projekt Královsky!
Co snižuje a co naopak posiluje důstojnost pedagoga? Jak jsou pedagogové vnímáni dnešními rodiči? Jaký obraz o nich vytváří sociální sítě? Je v našem systému pamatováno na důstojnost žáků? Mnoho otázek, názorů, vlastních zkušeností i podnětů k zamyšlení přineslo „královské rokování“ se studenty třetích ročníků pedagogické školy v Prachaticích.
V pondělí 15. 6. odpoledne proběhla nádherná slavnost Rozloučení s předškoláky v kapli. Téma bylo letos jak jinak než „královské“. Na tablu předškoláků máme nápis „Každý z nás je král“, tak jsme se společně zamýšleli nad tím, co to vlastně znamená. Proč se děti fotily s postavou krále?
„Náš“ král vypadá vlastně docela obyčejně. Aby mohl symbolizovat každého člověka. Každého z nás. Aby mohl symbolizovat i mě. Koruna znamená naši lidskou důstojnost. Takovou pomyslnou korunu má úplně každý člověk. I když o ní třeba zatím neví. Mám ji – prostě jen z toho titulu, že jsem člověkem. Bílé oblečení nám může připomínat křest, pokud jsme byli pokřtěni. Jsem dítě Boží. Jak bývá psáno na křestní roušce…
„Každý z nás je krásný, každý z nás je vzácný. Od hlavy až po paty, svět je se mnou bohatý!“
…proto se děti fotily s králem. Aby si tuhle důležitou věc mohly znovu a znovu připomínat. Jsi vzácný a důležitý. Jsi vzácná a důležitá. Jenom proto, že jsi. Že jsi člověkem. Jsi milovaným dítětem Božím…
„Náš“ král s námi prožíval momenty všední i sváteční…
