…každý člověk má svou důstojnost
Česko-německá poutní mše sv. ve Zbytinách byla nejen společným slavením eucharistie, ale i časem vzpomínání na předky, kteří v tomto kraji žili, pracovali, vychovávali děti…a kteří jej museli jednoho dne opustit…je dobré na jejich příběhy nezapomenout.
„Každý z nás je krásný, každý z nás je vzácný.“ V hodinách náboženství v Prachaticích a v Husinci jsme společně diskutovali o tom, zda tento výrok opravdu platí. Přemýšleli jsme nejen o sobě a svých nejbližších, ale i o lidech, kteří jsou nějakým způsobem jiní. O lidech, kteří jsou zranitelní a o lidech, kteří zraňují…Uvažovali jsme o tom, jak se na nás dívá Bůh. Výsledkem naší debaty byl obraz a modlitba. Děkovali jsme za život a prosili za potřebné.
Jsme dvě učitelky, které pracují v církevní mateřské škole. Každoročně připravujeme besídku ke Dni matek. Letos jsme využily návštěvy KRÁLE a téma zaměřily na důstojnost každého z nás.
Jako podklad pro scénář jsme použily knihu Maxe Lucada – Děti krále. Příběh nás zavede do jednoho města, kde vládne král, který se rozhodne, že si adoptuje všechny sirotky. Ti se pečlivě připravují na vzácnou návštěvu. Rozvíjejí své dary a talenty natolik, že návštěvu krále „propásnou“. Pouze malá holčička (hlavní hrdinka), která si myslí, že žádným speciálním darem neoplývá, se s králem skutečně setká – a to díky svému času, trpělivosti a lásce. Příběh nás v podstatě odkazuje na to, že u Boha nepotřebujeme zásluhy – Bůh nás každého přijímá takového, jací skutečně jsme.
Děti jsme rozdělily do různých rolí dle svých možností, společně jsme připravily kostýmy, kulisy a děj protkaly jednoduchými písněmi. Možná vše neproběhlo dokonale, ale rodiče byli velmi dojati. Příběh v podání jejich dětí je chytil za srdce. Děti měly pro rodiče (maminky) připraveny také různé dárky – dekorační srdíčka a zasazené květiny.
Druhá část besídky se linula v duchu společné práce – děti si za pomocí rodičů namalovaly suchým pastelem svůj vlastní portrét, a to ne ledajaký. Zadání bylo ztvárnit sebe jako krále či královnu – každý z nás byl stvořen jako krásný a vzácný, každého z nás si Bůh touží „adoptovat“.
K pohodové atmosféře přispělo také občerstvení, na kterém se děti podílely.
Na závěr bychom rády řekly jediné: „Jsme moc vděčny, že máme tak báječné děti i jejich rodiče. Bohu díky.“
Na Noci kostelů v Prachaticích mohli návštěvníci zavítat i do kaple sv.Jana Nepomuka Neumanna, kde na ně čekal král a výstava fotografií projektu Královsky!
V bazilice sv. Markéty v Praze-Břevnově provázely obrazy „králů“ s texty o lidské důstojnosti adventní čas i Vánoce, postní dobu i Velikonoce. Každý čas liturgického roku nese své poselství o důstojnosti člověka…
Děti mateřské školy v estonském Tartu vědí své o tom, co to znamená nosit „korunu“.
Královské přípravy na rozloučení s předškoláky v Církevní mateřské škole „U sv. Josefa“ v Českých Budějovicích.
Pohyb je výrazem důstojnosti člověka, zvláště ten taneční. Když už to však nejde, nic to nemění na tom, že důstojnost zůstává.
V prvním trojročí Montessori základní školy v Prachaticích přivítali krále důstojnosti. Děti si se svými průvodkyněmi povídaly o jeho poselství. O tom, že každý je důležitý. Následně si vyrobily korunu svých ctností. Také společně přišly na to, jak důležité je chránit nejen svou vlastní korunu, ale i korunu druhých.
Projekt Královsky navštívil dům s pečovatelskou službou v Prachaticích. Tématem byla samozřejmě důstojnost člověka, kterou má člověk i ve stáří. Společně jsme nad tím přemýšleli a setkání uzavřela společná modlitba.
