…každý člověk má svou důstojnost
Oskar a Růžová paní je skvěle napsaný příběh Erica-Emmanuela Schmitta o tom, jak může být život krásný i když je k nám krutý. Příběh o odvaze žít a chuti se smát. Příběh o smyslu křesťanství i o smyslu života. Příběh s více otázkami než odpověďmi. Hru nastudoval pod režisérským vedením Evgeny Ibragimova soubor Genesius v Českých Budějovicích a už po několikáté bylo plno…
V domě „U sv. Josefa“ proběhlo na začátku postní doby další setkání pro holky. Tentokrát nás celým setkáním provázel „náš král“, a proto není těžké uhodnout, že hlavní téma souviselo s naší důstojností, s tím, že každá z nás je úžasná, důležitá a vzácná.
Po úvodním seznámení a hrách jsme mohly prožít příběh zemíka Kašpara, inspirovaný knihou Maxe Luca „Jsi úžasný“. Povídaly jsme si o tom, že je důležitější vědět, jak nás vidí Bůh, než se řídit tím, jak nás nálepkují lidé.
Odpoledne patřilo opět hrám, povídání a dovádění a každá slečna si mohla ozdobit hedvábný šátek.
Večerní modlitba v kapli byla inspirovaná postním sešitkem od časopisu Duha s tématem Ježíšových blahoslavenstí. Každá z holek pak dostala jeden sešitek a všechny hned poznaly, který z králů na obrázku je „ten náš“.
Zpráva a více fotografií zde.
Před několika dny jsme se rozhodli, že našeho krále přenesu do naší farnosti. Opatrně jsem ho vložil do pouzdra od kytary a vyrazil. Hned při mém odchodu z práce můj „nástroj“ zaujal paní vrátnou, která byla nadšená z toho, že by král mohl být nějakou dobu přímo na vrátnici a sama navrhla, že by si ho moha na čas vzít k sobě domů a jelikož bydlí na turisticky frekventovaném místě – během dne by ho postavila ven a mohla by při tom o významu důstojnosti promluvit s mnoha lidmi.
Ve farnosti jsme pak, po domluvě s panem farářem, krále postavili na místo evangeliáře do přední části kostela tak, aby byl dobře vidět ze všech stran. To bylo ve čtvrtek a na neděli po mši svaté jsme naplánovali představení krále pro účastníky bohoslužby. Po mši svaté jsem pak pozval všechny děti dopředu a mluvil s nimi o tom, co by mohla postava krále znamenat, jak se mu vlastně podobá každý z nás, a hlavně o tom, že každý z nás je Bohem milovaný a má před ním (pro něj) velkou cenu. Zároveň jsem měl mikrofon, takže se rozhovoru s dětmi mohli zúčastnit všichni dospělí a zároveň se o významu krále něco dozvědět. Na závěr jsem ještě všem krátce představil tvůrce tohoto projektu jáhna Ralfa Knoblaucha a nabídl všem kartičky a letáčky s královským příběhem. Překvapilo mne, kolik lidí si pak přišlo krále prohlédnout z blízka a bralo si nabídnuté listy.
Inspiraci připravilo Katechetické středisko Pražské arcidiecéze.
Je pěkně vyrobená a vypadá jako Ježíš.
Je vyrobená ze dřeva, má bílé šaty, korunu a usmívá se.
Má ruce za zády a zavřené oči. Je to Boží přítel, dobrý člověk, který pomáhá, král.
Královna , která se dívá na lidi, protože jsou krásní. Mnoho se nachodí a mluví s přáteli.
Připomíná mi radostného člověka, který je vděčný. Zdá se, že je to důležitý člověk. Trochu vypadá jako královna či král.
Je trochu jako princ. Je čistého srdce, radostný a krásný. Připomíná mi malého prince. Je pokojný, skvělý, přátelský a ochotný. Je hvězdou a dobrý člověk. Ke druhým je příjemný a slušný.
Na sošce je koruna, která ukazuje, že je důležitá. Je pokojná. Připomíná mi Ježíše.
Připomíná mi královnu, má šaty, na hlavě korunu, na nohou nic. Je dřevěná, myslím, že je to někdo důležitý.
Spokojený král. Vlídný, radostný, připomíná mi člověka čistého srdce.
Je to krásná soška, vypadá jako princezna. Moc hezky se usmívá.
Nemá boty.
Je to král a zdá se , že je to Spasitel.
Možná je to člověk čistého srdce, který je věřící.
Vidím, že je to vyřezáno ze špalku, který je velmi těžký. To ukazuje lidem, že když jsou smutní, Bůh je drží jako skála.
Na sošce je koruna. Myslím, že to znamená, že každý člověk se musí mít rád. Královna nosí bílé šaty, to by mohlo znamenat čisté srdce.
Znázorňuje královnu, připomíná pokoj. Má korunu na hlavě.
Církev bratrská, Čelákovice
Poslední ze šesti lekcí bruslení je vždycky taková malá slavnost, protože děti najednou zjistí, že vlastně už umí bruslit! Jo! To si pak člověk připadá jako král! A tak nás napadlo si vzít „našeho“ krále s sebou… Absolvoval s námi vše – od cesty na zimák, přes vykládání věcí, přezouvání v šatně, volnou jízdu kolem celého stadionu… Jen to společné focení nám moc nešlo 🙂 Pro všechny to bylo moc milé dopoledne. Téma lidské důstojnosti má i ve sportu své důležité místo… A díky dětem, které se o krále moc hezky staraly!
